PŘÍRODOU PROTI
CUKROVCE

Cukrovka vzniká v důsledku
nedostatečné
tvorby nebo v důsledku
nedostatečného využití
hormonu – inzulínu.
Inzulín je produkován buňkami
slinivky břišní a umožňuje glukóze
(krevnímu cukru) – přesun z krve
do buněk.
Pro buňky je glukóza
hlavním zdrojem energie.
Přítomnost glukózy v krvi
se nazývá glykémie.
Hodnoty glykémie se měří
a uvádějí v jednotkách
zvaných milimol na litr (mmol/l).

Pokud je v organizmu nedostatek
inzulínu nebo pokud
není dostatečně
využíván,
dochází ke hyperglykémii
(zvýšené hromadění glukózy v krvi ).
Naopak, pokud není přijato dostatečné
množství
potravy nebo je vyvíjena
intenzivní tělesná aktivita
bez dostatečného příjmu potravy,
dochází
k hypoglykémii
(snížení hladiny glukózy v krvi).
Normální hladiny glykémie u zdravého
člověka
se pohybuje mezi 4 – 6 mmol/l.

Z odborného hlediska je cukrovka
poruchou metabolismu.
Je to onemocnění, kdy dochází
k poruše
zpracování cukrů,
tuků a bílkovin
v organizmu.
Pokud není cukrovka (diabetes)
léčena
nebo pokud nejsou
dodržovány doporučené
zásady léčby,
může dojít ke vzniku
a rozvoji
dalších závažných onemocnění
a komplikací
(selhání ledvin,
oční komplikace,
poškození cév,
neurologické komplikace apod.).

Příčina vzniku cukrovky (diabetu)
není známa,
ale je známo
několik možných spouštěcích faktorů
jako např. genetické vlohy
a působení
vnějšího prostředí
(stres, virózy,
obezita, atd.)
či konstituční tělesné
faktory
(rasa, pohlaví, věk, apod.).